Katalog
modrotiskových
forem

Sbírka modrotiskových forem ve Valašském muzeu v přírodě
v Rožnově pod Radhoštěm

Součástí sbírkového fondu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je rozsáhlá sbírka hmotných dokladů souvisejících s barvířstvím modrotisku na Valašsku. Patří k nim jak řemeslné předměty, tak i bohatá kolekce textilních modrotiskových výrobků. Mezi textilie barvené technikou modrotisku patří např. vzorníky modrotisku, vzorky látek, metráž, ložní prádlo, modrotiskové oděvní součásti (fěrtochy, sukně, jupky, šátky), atd. Ve struktuře sbírkového fondu jsou zařazeny ve skupině textil.

Soubor předmětů řemeslných, obsahující především modrotiskové formy, ale také několik barvířských kruhů, kotle, stůl na tisk látek, kartáč na roztírání papu, dřevěné cejchy a kovové značky, je začleněn do skupiny s názvem zpracování vláken. Časově je sbírka zařazena do období od poloviny 19. do poloviny 20. století. Jsou zde evidovány cenné předměty z dílny rožnovského barvíře Martina Janíka, mezi něž patří modrotiskové formy na ruční tisk, dřevěné barvířské cejchy a kovové značky, jimiž se označovaly kusy plátna jednotlivých zákazníků. Nachází se zde i několik forem dalšího rožnovského barvíře Aloise Bayera (na jeho práci navázal zeť Alois Černoch a po něm dílnu převzal jeho syn Josef Černoch) a dalších barvířů z oblasti Valašska, např. Jana Pechance (Valašské Klobouky), Josefa Ježíška (Valašské Meziříčí), Josefa Michny (Vsetín). Rozsáhlý soubor forem včetně tiskařského stroje, tzv. perotiny, získalo Valašské muzeum v přírodě v 70. letech 20. století z dílny Stanislava Trnky z Púchova. V 90. letech 20. století se sbírka rozšířila o soubor modrotiskových forem na ruční tisk a šablon na sítotisk z produkce Ústředí lidové umělecké výroby (dále jako ÚLUV), které jsme získali převodem z ÚLUV Uherské Hradiště. V současné době jsou nové přírůstky do sbírky modrotiskových forem minimální, při akvizicích se vyskytují jen výjimečně.

Kolekce modrotiskových forem v muzejní sbírce převyšuje počet 1600 předmětů, z čehož 970 ks jsou formy do tiskařského stroje, ostatní formy jsou určeny na ruční tisk. Soubor perotinových forem byl zakoupen muzeem v sedmdesátých letech 20. století z dílny barvíře Aloise Trnky z Púchova. U části forem na ruční tisk je identifikován původ z dílen barvířů rožnovských nebo barvířů z jiných oblastí Valašska. K nejstarším patří formy pocházející z období kolem poloviny 19. století z barvířské dílny Martina Janíka z Rožnova pod Radhoštěm. Nejmladší částí souboru jsou formy pocházející z uherskohradišťské dílny ÚLUV, které získalo Valašské muzeum převodem v letech 1993 a 1997.

Tvar tiskařských forem na tištění plošných vzorů je zpravidla čtvercový, případně obdélníkový. Pro tisk okrajového vzoru, tzv. okolnice (bordury), se používaly užší obdélné formy. Velikost nebyla přesně určená, ale závisela na daném vzoru, u čtvercových forem je obvyklý rozměr přibližně 20 x 20 cm. V rozích formy jsou vsazeny hřebíčky, které jsou nezbytné pro orientaci při tisku vzoru. Nejstarší formy jsou celodřevěné, mladší pak mají vzor vybíjený mosaznými hroty a plíšky nebo kombinovaný, částečně vyřezaný ve dřevě a doplněný kovem. Vzory celodřevěné sestávají z jednodušších motivů, kovové (nazývané hřebíčkové) jsou složitější a bohatší. Formy si někteří barvíři zhotovovali sami, jiní si je objednávali u výrobců forem tzv. formermajstrů. Na výrobu forem se používalo nejčastěji dřevo dubové, javorové, lipové, hruškové nebo švestkové.

Na formách starších, pocházejících z původních barvířských dílen z poloviny 19. století, převažovaly motivy stylizované rostlinné (různé typy květů, listů, rostlinných úponků apod.), méně často motivy geometrické nebo kombinace geometrického a rostlinného motivu. Motivy figurální nebo zvířecí se na Valašsku vyskytovaly velice zřídka. Některé vzory byly pojmenovávány vžitými názvy, např. páskový, halúzkový, dubový, vínový, na růže, na rozmarýn, na dětělinku, na malinu, apod.

Sbírkový fond se vytváří od počátku existence muzea. Prvostupňová evidence sbírky modrotiskových forem je vedena v přírůstkových knihách a současně je zpracována v elektronické podobě ve sbírkovém programu BACH ProMuzeum-Profi. Druhostupňová dokumentace je zpracována v podobě tištěných katalogizačních karet i v elektronické verzi. K celému souboru je pořízena fotodokumentace, která je rovněž včleněna do tematického katalogu tištěného i do elektronické databáze.

U starších záznamů modrotiskových forem zaevidovaných do přírůstkového čísla 146/1962 (jedná se o 174 sbírkových předmětů) je jako způsob nabytí uvedeno: stará sbírka a není zde zaznamenán žádný údaj o původu. Mohli bychom se domnívat, že pocházejí z některé rožnovské modrotiskové dílny, ovšem doložit tento fakt nelze. U pozdějších evidovaných položek jsou uvedeny záznamy o způsobu nabytí, avšak ne vždy o jejich původu.

V sedmdesátých letech 20. století (1974, 1975, 1976, 1978) byly k modrotiskovým formám zpracovány dokumentační karty (cca ze sedmdesáti procent) tehdejší správkyní fondu paní Mgr. Marií Salichovou. Na její práci při správě sbírky navázala paní Mgr. Marie Brandstettrová. V současné době byla doplněna chybějící katalogizace, včetně pořízení fotodokumentace celého souboru a informace byly digitalizovány a začleněny do elektronické sbírkové evidence.

Mgr. Helena Cviklová, kurátorka sbírky